Dobrý den. Pracovala jsem půl roku v jednom nejmenovaném penzionu. Jeden známý si ho vzal do pronájmu a já si ho měla vzít s ním, ale s tím, že budu normálně zaměstnaná. Jenomže jsem byla vedena na úřadu práce, což se mému zaměstnavateli líbilo, že za mě nebude muset odvádět zdravotní, sociální a nedávat výplatu. Vše odůvodnil tím, že se penzion musí nejdříve rozjet, jelikož byl delší dobu zavřený a poté mi může napsat pracovní smlouvu. Já samozřejmě souhlasila s tím, že jsem očekávala, že za dva nebo za tři měsíce budu mít pracovní smlouvu v rukou. Uplynulo půl roku a pracovní smlouva stále nikde a důvody pořád stejné i přes to, že penzion vydělával. A já pracovala samozřejmě načerno a dávala do hospody své z brigád ušetřené nemalé peníze.
Zajímalo by mě, jestli má vůbec smysl na tu dotyčnou osobu poslat finanční kontrolu, když nemám žádný psaný důkaz o tom, že jsem tam pracovala. Pouze lidi, kteří by to mohli dokázat. A také tam po mě byli načerno "zaměstnaní" jiní lidé.

Vážená paní Katko,
můj web je věnovaný finanční kontrole a Vy máte na mysli kontrolu daňovou. V každém případě mohu říci, že jste především udělala podstatnou chybu, že jste se nechala zaměstnat na černo. Jinak těžko můžete přímo na někoho poslat daňovou kontrolu, pouze můžete uvedené skutečnosti oznámit příslušnému finančnímu úřadu a je na něm, jak s nimi naloží (v rámci daňového řízení pochopitelně může vyslechnout různé svědky). Pokud jde přímo o Vás, tak Vám osobně asi těžko finanční úřad pomůže. Když nemáte oficiální smlouvu, tak Vám ten "zaměstnavatel" de facto nic nedluží.

Proti rozhodnutí o uložení odvodu za porušení rozpočtové kázně podle § 22 odst. 6 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů lze podat žádost o prominutí odvodu neoprávněně použitých nebo zadržených prostředků rozpočtu obce nebo lze požádat krajský úřad o přezkum tohoto rozhodnutí. Má podání těchto žádostí odkladný účinek?

V případě podání žádosti o prominutí odvodu zákon o správě daní a poplatků (č. 337/1992 Sb.) v § 55a tuto možnost neuvádí. Naopak v případě žádosti o přezkum rozhodnutí odkladný účinek zákon o správně daní a poplatků uvádí v § 55b (Přezkoumávání daňových rozhodnutí), odst. 5): „Rozhodnutí o povolení nebo nařízení přezkoumání se doručuje daňovému subjektu, jehož se napadené rozhodnutí týká. Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky připuštěny. Rozhodnutí musí být odůvodněno, a je-li tímto rozhodnutím přezkoumání povoleno nebo nařízeno, má odkladné účinky vůči rozhodnutí přezkoumávanému.“

Jak se počítá lhůta pro podání námitek proti protokolu (o výsledku veřejnosprávní kontroly)?

Lhůta počíná běžet dnem, který následuje po dni, kdy byla kontrolovaná osoba seznámena s protokolem. V případě, že poslední den lhůty připadne na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem nejblíže následující pracovní den. Lhůta je zachována, jsou-li písemné námitky předány v poslední den lhůty k poštovní přepravě.

Startuji tuto diskusi námětem pro územní samosprávné celky, repsektive pro jejich odborná pracoviště, jež se mají změnou zřizovacích listin zabývat a doporučuji: pokuste se hodně podrobně probrat, co Vámi navržená změna pro příspěvkové organizace přinese. Moc možností není. První variantou je jednoduchý dodatek podle zákona: příspěvková organizace nabývá veškerý majetek pro zřizovatele. Co tato pak udělá s bramborami, co nakoupila do školní jídelny? Může majetek zřizovatele zpracovat a prodat? Bez delegace pravomocí ne. Druhá varianta: bude hledat nejvhodnější formy právních důvodů, aby si jako zřizovatel zachoval kontrolu nad původně svým majetkem, zachoval si ovšem také klid, jenž nebude rušen neustálými hlášeními nového majetku a vydáním souhlasu k převzetí darů, připravil pro příspěvkovou organizaci takové právní prostředí, v němž se bude starat o majetek jako správný hospodář a bude ho náležitě a bez problémů používat pro svoji činnost.