Může být správcem rozpočtu zaměstnanec pracující na základě dohody o pracovní činnosti? Může být příkazcem operace i ředitel – statutární zástupce, který provádí i následnou kontrolu?

Správce rozpočtu (rovněž i příkazce operací a hlavní účetní) musí být zaměstnanci. Toto v případě zaměstnance pracujícího na dohodu o pracovní činnosti samozřejmě splněno je. Problém ale vidím v tom, že takový zaměstnanec v organizaci nebude celý rok. I když například před začátkem roku podepíše limitované přísliby na celý rok, tak se může stát, že bude nutné nějaký původně stanovený limit upravit. Rovněž může nastat nějaký mimořádný výdaj (který nebyl schválen v rámci nějakého limitova ného příslibu) a ten výdaj opět musí schválit správce rozpočtu. A co když k tomu mimořádnému výdaji dojde v době, na kterou se nevztahuje dohoda o pracovní činnosti? Tady vidím slabé místo. A to už vůbec nehovořím o tom, že správcem rozpočtu má být zaměstnanec odpovědný za správu rozpočtu (§ 26 odst. 1 písm. b) zákona o finanční kontrole). Těžko někdo může reálně spravovat rozpočet (což neznamená, že se pouze podepíše na limitovaný příslib coby správce rozpočtu), když v organizaci není trvale, ale jen na základě dohody o pracovní činnosti.

Ředitel příspěvkové organizace je samozřejmě příkazcem operací – vyplývá do přímo ze zákona o finanční kontrole. Samozřejmě (např. z důvodu zastupitelnosti či složitější organizační struktury) může písemně pověřit výkonem této funkce další zaměstnance. Takže v praxi to může být tak, že výdaje v rámci předběžné kontroly schvalují pověření vedoucí zaměstnanci a v případě jejich nepřítomnosti je schvaluje ředitel. Ředitel si rovněž může vyhradit, že určité významné výdaje (např. investice) nebude moci schvalovat nikdo j iný, než on sám.