Ing. Petr Sikora - školení a kurzy

Pololetní vysvědčení vládě ČR v boji proti korupci

16.02.2012 19:51

Zpráva o hodnocení jednotlivých předmětů

Zdroj: webové stránky Občanského sdružení Oživení

 

Současná vláda ČR proklamuje boj proti korupci jako jednu ze svých hlavních priorit. Toto nezávislé hodnocení předních českých protikorupčních organizací přináší v polovině běhu Strategie vlády v boji proti korupci na období let 2011 a 2012 (dále jen Strategie) hodnocení jedenácti hlavních programových oblastí, jež hodnotitelé považují za prioritní a kterým by se v rámci plnění vládní protikorupční strategie mělo věnovat nejvíce pozornosti a úsilí. Nejedná se o hodnocení současného stavu v jednotlivých oblastech, ale o hodnocení protikorupční strategie, posunu v jednotlivých oblastech a snahy vlády přijímat potřebná systémová opatření.

Vysvědčení obsahuje slovní hodnocení pro pochopení souvislostí a celkovou známku za jednotlivé „předměty“. Přidělené známky na vysvědčení odráží běžnou školní klasifikaci (1 až 5). Hodnocení připravily organizace Ekologický právní servis, Oživení, Otevřená společnost – projekt Otevřete.cz, Transparency International – Česká republika a Zelený kruh.

Prioritní oblasti pro boj s korupcí v ČR

Hodnocení

Chování vlády v boji proti korupci uspokojivé

Kvalita úřadů 3

Samospráva 3

Veřejné zakázky 3

Svobodný přístup k informacím 5

Kontrola 4

Justice 2

Policie ČR 3

Střet zájmů 4

Financování politických stran 3

Ochrana oznamovatelů 2

Tvorba zákonů 3

 

Celý text včetně kopie vysvědčení, která je na poslední 16. straně:

http://www.bezkorupce.cz/wp-content/uploads/2012/02/2012-Vysvedceni-za-protikorupcni-strategii-slovni-hodnoceni.pdf

 

Ukázka:

5. Kontrola

Celková známka: 4

Gestor: Ministerstvo financí, Ministerstvo spravedlnosti

Termín plnění úkolu: nesplněn

 

5.1 Anonymní akcie (vlastnické struktury obchodních společností)

Známka: 3

Termín plnění úkolu: splněn

Anonymní společnosti (ať už jde o českou specialitu – akcie na majitele, nebo o společnosti z tzv. daňových rájů a jiné formy zakrývání skutečných vlastníků a beneficientů) jsou obrovským korupčním rizikem. Studie Centra pro aplikovanou ekonomii ukázala, že anonymní společnosti, které se účastní tendrů vypisovaných v rámci veřejných zakázek nebo stáními a obecními firmami, mají o 23–70 % větší zisky než ty, jejichž majitelé jsou veřejní. Není přitom nouze o indicie, že tyto společnosti v konkrétních kauzách zřejmě zakrývají střet zájmů úředníků nebo politiků, kteří takto stojí na obou koncích penězovodu. Vláda bohužel dosud nemá jasnou představu, jak problému systémově čelit. Ve strategii jsou opatření roztroušena do několika oblastí, přitom problém se netýká jen veřejných zakázek, ale také dalších ekonomických vztahů mezi státem a firmami jako je poskytování veřejné podpory, prodeje nebo pronájmy majetku atp.

Do projednávaného zákona o obchodních korporacích byly vloženy v pozměňovacích návrzích paragrafy, které mají za cíl eliminovat akcie na majitele do roku 2016. Vláda se nicméně v dodatku ke koaliční smlouvě zavázala připravit zvláštní zákon, který by problematiku anonymních akciových společností řešil dříve. Výsledkem je návrh zákona o zvýšení transparentnosti právnických osob a o změně dalších zákonů.

+ Vládní návrh zákona o zvýšení transparentnosti právnických osob řeší problém listinných akcií na majitele již k datu 1. 1. 2014 a současně novelizuje stávající právní předpisy (obchodní zákoník, zákon o cenných papírech, zákon o podnikání na kapitálovém trhu) tak, aby vydávání listinných akcií na majitele již nebylo možné.

+ Dále tento návrh zavádí povinnost všech obchodních společností, které mají příjmy pocházející z veřejných rozpočtů, uvádět údaje o tom, kdo je jejich skutečným vlastníkem. Tato povinnost přitom dopadá také na její subdodavatele a v určitých případech i na třetí osoby.

+ Návrh zákona o zvýšení transparentnosti právnických osob a o změně dalších zákonů pomůže orgánům veřejné moci (např. vyšetřovací orgány, správci daně atd.) odhalit konkrétní vlastníky obchodních společností, které uzavírají smlouvy s veřejným sektorem.

- Vláda zjevně nemá jasný plán, jak problému anonymních vlastníků obchodujících se státem a dalšími veřejnými subjekty čelit. Opatření jsou navrhována spíše ad-hoc pod tlakem veřejného mínění než koordinovaným způsobem. Důsledkem je náhrada návrhu zákona o obchodních korporacích „provizorním“ návrhem zákona o zvýšení transparentnosti právnických osob.

 

5.2 Obchodní společnosti s majetkovou účastí státu a samospráv

Známka: 5

Gestor: Ministerstvo financí

Spolugestor: Ministerstvo vnitra

Termín plnění úkolu: nesplněn

Úkol tohoto bodu strategie zní: navrhnout zákon, který by zajistil, aby do dozorčích rad podniků ovládaných státem nebo samosprávami byli dosazováni experti a nikoli osoby, u kterých je (jediná) kvalifikace stranická knížka. Tento úkol míří do černého. Doposud tento proces nebyl regulován a zdá se vcelku zřejmé, že nominace byly mnohdy vedeny s jinou motivací, než jmenovat do příslušných orgánů odborníky. O tom, že státní firmy nepřímo sponzorují politické strany, dnes hovoří i šéf vládní strany. O nebezpečí ovládnutí státních firem ze strany organizovaného zločinu a o postupné ztrátě kontroly státu nad firmami hovoří jasně zpráva BIS. Za tento nelehký úkol odpovídá Ministerstvo financí, navzdory závažnosti situace se zatím nezdá, že by se z tohoto tématu stala jedna z priorit resortu.

+ Snad jedinou dobrou zprávou je skutečnost, že zástupci Ministerstva financí začali komunikovat o problémech s nevládním sektorem – zúčastnili se konference a kulatých stolů k problematice státních firem.

- Analýza je zpožděná o více než půl roku, termín odevzdání byl posunut už podruhé (z června 2011 na konec na únor 2012).

- O obsahu návrhu Ministerstva financí se zatím můžeme jen dohadovat, nebyl dosud zveřejněn.

- Úkol zjevně není pro ministra financí ani premiéra prioritou – a to přes znepokojivá zjištění BIS a zjevnou naléhavost problému.

 

5.3 Rozšíření kompetencí Nejvyššího kontrolního úřadu

Známka: 3

Gestor: Ministerstvo spravedlnosti

Spolugestor: Ministerstvo vnitra

Termín plnění úkolu: splněn

Vláda se zavázala předložit parlamentu návrh, který by rozšířil kontrolní pravomoc Nejvyššího kontrolního úřadu (dále NKÚ) na hospodaření obcí. To bezesporu vnímáme jako krok správným směrem. Vláda však „opomněla“ na důležitou mezeru v kontrole veřejných financí – NKÚ nemá a podle vládní novely by ani neměl mít možnost kontrolovat firmy, ve kterých má stát nebo samosprávy významný majetkový podíl. Nevládní organizace, NERV i samotný NKÚ na tuto mezeru v kontrolním mechanismu dlouhodobě upozorňují. Pro porovnání – všechny sousední země své Nejvyšší kontrolní úřady do státních a obecních firem pouštějí. Množící se kauzy, které svědčí o nutnosti zvýšené kontroly tohoto typu veřejného majetku, není třeba opakovat, ostatně konec minulého roku byl ve znamení mediální diskuze nad možným střetem zájmů dlouholetého šéfa ČEZ. Vláda se nepřihlásila k myšlence kontroly státem a obcemi vlastněných firem a nechává tak bez dozoru prostředky srovnatelné s objemem státního rozpočtu.

+ Návrh zákona rozšiřující pravomoc NKÚ na hospodaření samosprávných územních celků.

- Absence externí nezávislé kontroly u státem vlastněných firem, stát tak nechává bez dozoru prostředky srovnatelné s objemem státního rozpočtu.

 

5.4. Zákon o finanční kontrole

Známka: 5

Gestor: Ministerstvo financí

Spolugestor: Ministerstvo vnitra

Termín plnění úkolu: splněn

- Zákon o finanční kontrole nebyl dosud přijat (pozn. P.S.: autoři mají samozřejmě na mysli zcela nový zákon), jeho návrh byl ze strany Ministerstva financí dán k ledu, bez ohledu na názory odborníků. Současný stav nedává finanční kontrole a internímu auditu dostatek mechanismů fungování.

- Vládou byla přijata pouze novela, která bohužel neposiluje nezávislost auditu a auditorů, nezvětšuje odpovědnost jednotlivých vedoucích pracovníků ve státní správě při kontrole

Fotografie použita dle Creative Commons Ric Capucho, tommy@chau, Elephas_a 

Tvorba webových stránek zdarmaWebnode