Ing. Petr Sikora - školení a kurzy

"Sebezaměstnávání" ředitelů

17.04.2018 19:50

V průběhu semináře Obec v roli zřizovatele, který proběhl v Brně 5. 4. 2018, otevřely dvě účastnice velmi závažné téma, kterým je "sebezaměstnávání" ředitelů škol. Může ředitel například v souvislosti s dotačním projektem uzavřít dohodu o provedení práce sám se sebou, kdy se jednou podepíše za zaměstnavatele a jednou za zaměstnance?


Přiznám se, že jsem dosud k tomuto problému přistupoval až trestuhodně lehkovážně. Pro mne bylo (a v podstatě stále je) podstatné, zda je odměna oprávněná a její výše přiměřená. Když jsem se ale podíval, co na to říkají právníci, tak jsem poněkud zkoprněl. Nezbedného ředitele by zavřeli, až by zčernal!


Ale nyní už vážně. V legislativě partně nikde nedajdeme jednoznačný a jasně formulovaný zákaz zmíněného "sebezaměstnávání". Na druhou stranu soudy a zejména Nejvyšší soud z platné legislativy vyvozují, že ředitel sám sebe zaměstnat nesmí. Stručně řečeno, jde o střet zájmů. Proti sobě pomyslně stojí ředitel fyzická osoba se svými soukromými zájmy a ředitel jako šéf organizace, který by měl hájit její zájmy. A zde hrozí, že převáží zájmy soukromé osoby. Z ustálené soudní praxe potom vychází oficiální stanovisko MŠMT z 4. 12. 2015, které se promítlo do odpovědi na žádost Krajského úřadu Jihomoravského kraje o právní stanovisko k této problematice, které je k dispozici na stránkách Pardubického kraje:
https://www.klickevzdelani.cz/Management-%C5%A1kol/%C5%98editelna/Legislativa-pro-%C5%A1koly/ID/26610/MSMT-Jednani-reditele-jako-zastupce-zamestnavatele-vuci-sve-osobe .


Podnětným způsobem se k této problematice vyjádřil JUDr. Jakub Matocha v článku Sebezaměstnání ředitele příspěvkové organizace a trestněprávní odpovědnost zveřejněném 2. 10. 2017 v Právním prostoru:


https://www.pravniprostor.cz/clanky/trestni-pravo/sebezamestnani-reditele-prispevkove-organizace-a-trestnepravni-odpovednost .


Z článku si dovoluji uvést následující citaci:


Právní kvalifikace, resp. samotná trestnost činu bude vždy záležet na individuálních skutkových okolnostech případu spočívajících např. v tom, zda došlo k samovyplacení odměn ředitelem školy či se tento sám zaměstnal, zda uvedené jednání bylo učiněno s vědomím nebo bez vědomí zřizovatele příspěvkové organizace, zda s finančními prostředky mohlo být nakládáno ve prospěch ředitele s ohledem na zřizovatele a původ těchto prostředků, zda sjednaná práce byla skutečně vykonávána či nikoliv, zda sjednaný obsah práce odpovídal již sjednané činnosti v rámci jiné pracovní smlouvy či se pracovní náplň lišila, zda se jednalo o jednorázové sebezaměstnání či vyplácení si odměn nebo šlo o opakované a dlouhodobé zaměstnávání se, atd.


Pokud bychom "záležitost" měli uzavřít, tak je nutné říci, že k "sebezaměstnávání" ředitelů by docházet nemělo. Při sjednání dohody o provedení práce by v roli zaměstnavatele měl figurovat zřizovatel. Rada by svým usnesením schválila uzavření dohody a výši odměny a pověřila by konkrétní fyzickou osobu (politika?, zaměstnance radnice?) podpisem dohody. Na druhou stranu, když už ředitel dohodu uzavřel sám se sebou, tak by to automaticky nemělo znamenat jeho kriminalizaci.


Fotografie použita dle Creative Commons Ric Capucho, tommy@chau, Elephas_a 

Vytvořte si webové stránky zdarma!Webnode