Ing. Petr Sikora - školení a kurzy

Kontrola platů v příspěvkových organizacích

19.12.2009 20:37

Vážení čtenáři, dovoluji si Vás upozornit na zajímavý článek z Moderní obce, přestože se s ním neztotožňuji - Úřad na ochranu osobních údajů se vyjádřil v tom smyslu, že taková kontrola je možná ....

 

MODERNIOBEC.IHNED.CZ  5. 11. 2009  00:00  (aktualizováno: 3. 11. 2009  11:50)
 

Kontrola platů v příspěvkových organizacích

MODERNÍ OBEC, Legislativa
 

Může oficiální kontrolní orgán městské části (MČ) - úředníci, zaměstnanci v rámci veřejnosprávních kontrol kontrolovat výši přiznaných platů zaměstnanců včetně náležitostí u příspěvkových organizací (základních a mateřských škol), které MČ zřídila? Na základě jaké platné právní legislativy?

Detailně nelze vždy nalézt v právu odpověď výslovně na vše - a je pak nutné držet se při výkladu účelu zákona, logiky. Mít na mysli i ostatní právní předpisy, a užít, nebojím se to říct, i zdravého rozumu. Tento interdisciplinární přístup a výklad účelu zákona patří k nejnáročnějším disciplínám, v praxi působí problémy a vyvolává i výkladové spory - proto může být na jednu věc i více názorů. I když v úvodu položená otázka je relativně složitá, krok za krokem dojdeme k poměrně jasnému výsledku. Pokud zní dotaz současně i na legislativní rámec uvedeného problému, neobejdeme se bez citace základních ustanovení zákona - a to už proto, že jinak nelze pochopit závěrečné tvrzení.

Orgán MČ má podle § 15 odst. 2 zákona číslo 250/2000 Sb., o rozpočtových územních rozpočtů v platném znění, nepochybně právo kontrolovat hospodaření příspěvkových organizací.

CO ŘÍKÁ ZÁKON

"Územní samosprávný celek a svazek obcí vykonává kontrolu hospodaření jím zřízených nebo založených právnických osob." Podle mého názoru to však nestačí ke konstatování, že obec nebo svazek obcí může kontrolovat úplně všechno, protože i příspěvková organizace má určitou míru samostatnosti. Meze této samostatnosti jsou v případě hospodaření dány ustanovením § 27 odst. 3: "Příspěvková organizace hospodaří se svěřeným majetkem v rozsahu stanoveném zřizovací listinou."

Zřizovatel také určuje, jaký objem prostředků může použít příspěvková organizace na platy - je to součástí rozpočtu obce, v daném případě městské části. Tím je příspěvková organizace nepochybně vázána. Odráží se to mj. i v dalším ustanovení zákona, konkrétně v § 28 odst.7 písm. e): "Příspěvková organizace se dopustí porušení rozpočtové kázně tím, že překročí stanovený nebo přípustný objem prostředků na platy, pokud toto překročení do 31. prosince nekryla ze svého fondu odměn."

Abych mohla dojít k pochopitelnému závěru, je nutné citovat ještě ustanovení zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů, který v § 4 uvádí hlavní cíle finanční kontroly, například: "Dodržování právních předpisů a opatření přijatých orgány veřejné správy v mezích těchto předpisů při hospodaření s veřejnými prostředky k zajištění stanovených úkolů těmito orgány." Nebo: "Zajištění ochrany veřejných prostředků proti rizikům, nesrovnalostem nebo jiným nedostatkům způsobeným zejména porušením právních předpisů, nehospodárným, neúčelným a neefektivním nakládáním s veřejnými prostředky nebo trestnou činností", atd.

CO Z UVEDENÉHO VYPLÝVÁ?

Položme si základní otázku - potřebuje znát kontrolní orgán MČ konkrétní výši platů a odměn jmenovitě u jednotlivých pracovníků příspěvkové organizace, aby mohl zkontrolovat, zda byl překročen celkový objem mzdových prostředků podle mezí schválených rozpočtem? Nikoliv.

Měl by kontrolovat něco jiného než celkový objem mzdových prostředků, aby splnil účel a cíle kontroly, jak jsou obsaženy v § 4 zákona č. 320/2001 Sb.? Neměl.

Je tedy nutné, aby kontroloval konkrétní platy zaměstnanců příspěvkové organizace, které určuje jejich statutární zástupce? Ne.

Pro kontrolu hospodaření příspěvkové organizace není nutné kontrolovat konkrétní platy a odměny jednotlivých zaměstnanců. A protože zde máme i jinou hodnotu chráněnou zákonem - ochranu utajovaných skutečností, mezi něž výše platu nepochybně patří, musíme tímto ne právě snadným výkladem dojít k závěru, že nelze v rámci veřejnoprávní finanční kontroly příspěvkové organizace kontrolovat jednotlivé platy a odměny konkrétních pracovníků.

Podotýkám, že v praxi mohou nastat různé situace, které se do tohoto obecného rámce nevejdou - například v případě nějakých vážných podezření. Pak nezbude nic jiného než za přísného dodržení mlčenlivosti kontrolu platů provést. Například pokud je podezření, že je vyplácena nižší než minimální mzda, aby si mohlo vedení přilepšit apod. Takových situací nebývá mnoho, jsou spíše výjimečné.

Kontrolní orgán by tak měl kontrolovat objem mzdových prostředků, protože jinak za jejich rozdělení odpovídá statutární zástupce - vedoucí příspěvkové organizace. Jiná situace by nastala, kdyby například vznikla mezi pracovníky organizace nespokojenost, a sami z vlastního rozhodnutí seznámili vedení MČ například se svými platy, aby dokázali, že je v rozdělování nespravedlnost nebo protekce apod. Avšak ani to nejsou běžné situace.

Tedy obecným závěrem musí být již výše konstatované: Žádný předpis neumožňuje kontrolním pracovníkům MČ kontrolovat konkrétní platy konkrétních zaměstnanců. Nemají k tomu totiž ani žádný obhajitelný důvod.

JANA HAMPLOVÁ
advokátka a členka redakční rady Moderní obce

 

Fotografie použita dle Creative Commons Ric Capucho, tommy@chau, Elephas_a 

Tvorba webových stránek zdarmaWebnode