Může pracovní cesta začínat v trvalém bydlišti zaměstnance příspěvkové organizace?

Podle § 153 zákoníku práce (viz citace níže) místo nástupu a ukončení cesty určí předem zaměstnavatel. Není tedy vyloučeno, že místem nástupu bude trvalé bydliště. Stejně tak platí, že pracovní cesta nemusí být nutně ukončena na pravidelném pracovišti.

Určení trvalého bydliště jako místa nástupu na pracovní cestu má význam především tehdy, když místo plnění pracovních úkolů během pracovní cesty je blíže z trvalého bydliště než z pravidelného pracoviště. Nemusí jít jen o kratší vzdálenost, ale může jít i o časovou úsporu.

Citace ze zákoníku práce:

§ 34a

Není-li v pracovní smlouvě sjednáno pravidelné pracoviště pro účely cestovních náhrad, platí, že pravidelným pracovištěm je místo výkonu práce sjednané v pracovní smlouvě. Jestliže je však místo výkonu práce sjednáno šířeji než jedna obec, považuje se za pravidelné pracoviště obec, ve které nejčastěji začínají cesty zaměstnance za účelem výkonu práce. Pravidelné  pracoviště pro účely cestovních náhrad nesmí být sjednáno šířeji než jedna obec.

§ 153

(1) Podmínky, které mohou ovlivnit poskytování a výši cestovních náhrad, zejména dobu a místo nástupu a ukončení cesty, místo plnění pracovních úkolů, způsob dopravy a ubytování, určí předem písemně zaměstnavatel; přitom přihlíží k oprávněným zájmům zaměstnance.

(2) Jestliže jsou vzhledem k okolnostem práva zaměstnance na cestovní náhrady a jejich výši nezpochybnitelné, předchozí písemná forma určení podmínek se nevyžaduje, netrvá-li na ní zaměstnanec.