"Dotace bez berňáků"

Lidové noviny zveřejnily 2. 5. 2015 sloupek redaktora Adama Junka "Dotace bez berňáků", ve kterém se zastává připravovaného zákona o vnitřním řízení a kontrole ve veřejné správě a vyzdvihuje hlavně skutečnost, že by (bude-li zákon schválen) finanční úřady už neměly kontrolovat dotace ze státního rozpočtu. Zároveň chválí, že zákon zavede ve stární správě interní audit, který už zde dávno zaveden je. Jelikož ta změna nemá spočívat jen ve vyloučení finančních úřadů z kontroly dotací, tak mi to nedalo a na článek jsem reagoval následujícím způsobem:

Vážená redakce,

dovolte mi, abych reagoval na sloupek Adama Junka "Dotace bez berňáků",
který vyšel v Lidových novinách 2. května 2015.

Nezasvěcený čtenář by mohl mít dojem, že ministerstvo financí chce konečně
udělat pořádek a začít kontrolovat peníze z veřejných
rozpočtů a Evropské unie. Je to ale trochu jinak. Zmiňovaný
zákon o vnitřním řízení a kontrole ve veřejné správě se má
vztahovat nejen na státní správu, ale také na samosprávu včetně
obecních příspěvkových organizací a dokonce také na zdravotní
pojišťovny. Čili rozhodně nejde o nastavení pravidel jen ve
státní správě, která se brání a kroutí.
Navíc tento zákon nemá zaplnit prázdný prostor, ale nahradit
stávající zákon o finanční kontrole, který má jistě
k dokonalosti daleko, ale stovky připomínek k novému
zákonu asi nesvědčí jen o tom, že se státní správě novinky
nezamlouvají.

Co má ten nový přibližně padesátistránkový zákon, na který
bude navazovat několik prováděcích vyhlášek, v kostce
přinést? Především mnohdy zcela zbytečně ruší zažitou
terminologii. Problematický je už sám rozsah zákona a mnohé
formulační nepřesnosti. Uvědomme si, že se jím budou muset
řídit nejen ministerstva, ale i ty nejmenší mateřské školy.
Zákon má zrušit stávající tzv. veřejnosprávní kontrolu. Na
úrovni obcí a měst to může vést nejen k rozbití
stávajících kontrolních týmů, ale také k velkým
organizačním problémům. Obce kontrolují poskytované dotace a
zřizované příspěvkové organizace právě formou zmíněné
veřejnosprávní kontroly. Nový zákon ji má zrušit a kontrolu
příjemců dotací zahrnout do tzv. řídicí ekonomické kontroly a
kontrolu hospodaření příspěvkových organizací zahrnout pod
interní audit, který má být ve větších městech obsazen
nejméně čtyřmi lidmi. Takže pokud má město například tři
kontrolory a jednoho interního auditora, tak v budoucnu bude
mít čtyři interní auditory, kteří budou provádět interní
audit a zároveň budou prověřovat hospodaření příspěvkových
organizací, ale nebudou smět kontrolovat příjemce dotací. Kdo ty
dotace bude kontrolovat, když předkladatelé zákona hovoří o
tom, že zákon nevyvolá žádné personální nároky? Můžeme se
také ptát, proč se při kontrole příspěvkových organizací
nebude postupovat podle (velmi dobře zpracovaného) procesního
zákona o kontrole, který se na stávající veřejnosprávní
kontrolu vztahuje?  A těch otázek by mohlo být ještě mnoho ...
Mohl bych se například také rozepsat o tom, jak předloha
podceňuje úlohu rozpočtářů na komunální úrovni a naopak v
jiných záležitostech zasahuje neúměrně do pravomocí obcí.

Stávající zákon o finanční kontrole (č. 320/2001 Sb.) rozhodně nepovažuji
za ideální, ale přesto si myslím, že by se neměl rušit, ale
změnit. Raději evoluci, než revoluci, po které nezůstane kámen
na kameni! Je jasné, že Česká republika má z ostudy kabát,
pokud jde o použití evropských dotací. Tudíž změna legislativy
(ale také přístupu všech zodpovědných) je potřebná. Přivítal
bych, kdyby zákon o finanční kontrole zůstal, ale kontrola
prostředků ze zahraničí by byla nově upravena. Rovněž by měl
být změněn stávající způsob schvalování veřejných příjmů
a výdajů, jehož všechny nedostatky nový zákon přebírá
(kontrolní postupy jsou neaplikovatelné u většiny hotovostních
operací).

A závěrem si neodpustím ještě jednu připomínku. Autor píše, že
(zákon) chce do státní správy dostat některé postupy běžné v privátu.
Třeba interní audit, který má být vnitřním mechanismem
nápravy. Pana redaktora upozorňuji, že zde se dobývá do otevřených dveří,
interní audit byl ve státní správě i samosprávě zaveden
zmiňovaným zákonem o finanční kontrole z roku 2001.
Nedělejme z navrhovaného zákona něco, čím rozhodně není!
A dejme slovo i těm, kteří ho mají v praxi naplnit. Věřte,
že jejich nechuť k tomuto zákonu nepramení jen z lenosti
a strachu z novinek.

A závěrem dvě důležité zprávy. Z původní předlohy zákona
byla naštěstí vyřazena část o inspekci, která měla pracovat
na základě oznámení jakékoliv fyzické nebo právnické osoby.
Druhá zpráva je novější a ještě důležitější, legislativní
rada vlády zákon nedoporučila.

Petr Sikora