FKSP - sankce za porušení rozpočtové kázně - dotaz z webináře 18. 1. 2021 Průběh veřejnosprávní kontroly...
Dotaz:
Školská příspěvková organizace zřizovaná obcí poruší rozpočtovou kázeň tím, že nesprávně použije fond kulturních a sociálních potřeb. Jestliže odvod za toto porušení má uložit kraj, který poskytuje organizaci prostředky na přímé vzdělávací výdaje, jak se máme vyrovnat s ustanovením § 28 odst. 11 zákona č. 250/2000 Sb., podle kterého za porušení rozpočtové kázně uloží zřizovatel příspěvkové organizaci odvod do svého rozpočtu ve výši neoprávněně použitých prostředků?
Přímé vzdělávací výdaje (přímé náklady na vzdělávání) jsou velmi specifickou oblastí. Školským příspěvkovým organizacím je nefinancují zřizovatelé v rámci příspěvku na provoz, ale podle školského zákona je jejich poskytovatelem v přenesené působnosti krajský úřad. Zdroj těchto prostředků je ale ve státním rozpočtu. Přímé náklady na vzdělávání jsou hrazeny ze státního rozpočtu z rozpočtu kapitoly Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Rozhodování o přidělování finančních prostředků na přímé náklady na vzdělávání je vyhrazeno krajskému úřadu jako orgánu kraje, který vykonává přenesenou působnost. Krajský úřad rozepisuje a poskytuje školám prostředky zaslané Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR (přímé náklady na vzdělávání) výhradně na účely stanovené ve školském zákoně a kontroluje jejich využití. Jedná se tedy o účelově vázané prostředky, jejichž použití pro jiný, než stanovený účel, je porušením rozpočtové kázně na všech stupních. Poskytnuté prostředky jsou tedy jakousi zvláštní legislativně upravenou dotací.
V případě porušení rozpočtové kázně při hospodaření s těmito prostředky postupuje kraj obdobně jako u jiných dotací, a to podle ustanovení § 22 zákona č. 250/2000 Sb. Krajský úřad uloží odvod za porušení rozpočtové kázně včetně penále do rozpočtu kraje. K provádění veřejnosprávní kontroly použití těchto prostředků je zmocněna také Česká školní inspekce. O zjištěných porušeních rozpočtové kázně potom inspekce informuje příslušný krajský úřad, aby mohl uložit sankce.
Podle úvodních ustanovení § 22 zákona č. 250/2000 Sb. je porušením rozpočtové kázně, které spočívá v neoprávněném použití nebo zadržení poskytnuté dotace, také nesprávné použití peněžních prostředků poskytnutých podle školského zákona:
§ 22
Porušení rozpočtové kázně
(1) Porušením rozpočtové kázně je každé neoprávněné použití nebo zadržení peněžních prostředků poskytnutých jako dotace nebo návratná finanční výpomoc z rozpočtu
a) územního samosprávného celku,
b) městské části hlavního města Prahy,
c) Regionální rady regionu soudržnosti, nebo
d) svazku obcí.
(2) Neoprávněným použitím peněžních prostředků podle odstavce 1 je jejich použití, kterým byla porušena povinnost stanovená právním předpisem, přímo použitelným předpisem Evropské unie, veřejnoprávní smlouvou nebo při poskytnutí peněžních prostředků podle zvláštního právního předpisu22).
_____________________________________________________________
22) Například § 160 až 163 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění zákona č. 383/2005 Sb., zákona č. 343/2007 Sb., zákona č. 42/2009 Sb. a zákona č. 458/2011 Sb., nebo zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů.
Z uvedeného vyplývá, že je nepřípustné, aby rada obce uložila odvod do svého rozpočtu v případě, kdy bylo veřejnosprávní kontrolou na úrovni obce zjištěno porušení rozpočtové kázně, které spočívá v nesprávném použití prostředků poskytnutých krajským úřadem na přímé vzdělávací výdaje.
Oficiální výklad problému můžeme najít ve Zprávách Ministerstva financí ČR - číslo 3/2005 - (bod 2. Porušení rozpočtové kázně ve školství roce 2005): https://www.denik.obce.cz/go/dokumenty/Z_mf/rok_05/3_05/text3_05.htm#2.
Bohužel žádný novější materiál MF ČR k této problematice se mi nepodařilo dohledat, obávám se, že ani neexistuje. Přitom by takový "oficiální" materiál byl nanejvýš potřebný, a to zejména proto, že stávající text § 22 a § 28 zákona č. 250/2000 Sb. nenabízí na první pohled srozumitelný návod, jak postupovat v případě porušení rozpočtové kázně v oblasti přímých vzdělávacích výdajů. Především by bylo užitečné, kdyby se v tomto zákoně taxativně uvedly všechny případy porušení rozpočtové kázně, ve kterých se nepostupuje podle ustanovení § 28 odst. 10 až 12. Jinými slovy, jasně by se vymezil vztah mezi tzv. obecným ustanovením o prorušení rozpočtové kázně v § 22 a speciálním ustanovením v § 28.
Příloha - definice přímých nákladů na vzdělávání ve školském zákoně:
FINANCOVÁNÍ ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ ZE STÁTNÍHO ROZPOČTU
§ 160
(1)
Ze státního rozpočtu se za podmínek stanovených tímto zákonem poskytují finanční prostředky vyčleněné na činnost
c)
škol a školských zařízení zřizovaných obcemi nebo svazky obcí, s výjimkou školských výchovných a ubytovacích zařízení podle § 117 odst. 1 písm. c) a jazykových škol s právem státní jazykové zkoušky, a to na platy, náhrady platů, nebo mzdy a náhrady mezd, na odměny za pracovní pohotovost, odměny za práci vykonávanou na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr a odstupné, na výdaje na úhradu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a na úhradu pojistného na všeobecné zdravotní pojištění, na příděly do fondu kulturních a sociálních potřeb a ostatní náklady vyplývající ze základních pracovněprávních vztahů, na výdaje podle § 184 odst. 1 a 2, výdaje na nezbytné zvýšení nákladů spojených s výukou dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami, výdaje školy na dopravu při akcích v rámci vzdělávání podle příslušného rámcového vzdělávacího programu, výdaje na učební pomůcky, výdaje na školní potřeby a na učebnice, pokud jsou podle tohoto zákona poskytovány bezplatně, a rovněž výdaje na další vzdělávání pedagogických pracovníků, na činnosti, které přímo souvisejí s rozvojem škol a kvalitou vzdělávání,
Vytvořeno službou Webnode