Fond kulturních a sociálních potřeb v příspěvkových organizacích po novele vyhlášky

V čísle 3/2020 časopisu pro personalisty AD REM vyšel můj článek věnovaný poslední novele vyhlášky o FKSP: https://adata.azami.cz/124582/www/www.tsmkurzy.cz/casopis-ad-rem/3_2020.pdf. Níže přináším jeho nezkrácenou podobu.

Ve sbírce zákonů byla dne 31. 12. 2019 vyhlášena pod č. 357/2019 Sb. změnová vyhláška, která přináší s účinností od 1. 1. 2020 některé zcela nové možnosti čerpání fondu kulturních a sociálních potřeb (dále jen "FKSP") a upravuje některé stávající. Vyhláška č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb (dále jen "vyhláška"), se po provedené změně vztahuje také na státní podniky a z jejího textu byli vypuštěni žáci středních odborných učilišť a učilišť. Místo pojmu "půjčka" nyní vyhláška v souladu s terminologií občanského zákoníku používá slovo "zápůjčka".  K zásadním změnám patří především ale nová definice pojmů zaměstnanec a rodinný příslušník, zavedení nových zaměstnaneckých benefitů a úpravy některých stávajících.

Je možné říci, že se od novely čekalo více. Například (nejen) odbory požadovaly jednoznačnou úpravu možného používání tzv. benefitových poukázek či šeků a karet. Vzhledem k setrvale rezervovanému přístupu Ministerstva financí ČR k těmto instrumentům tak opět nedošlo k jejich jednoznačné legalizaci.

Nová definice legislativních zkratek 

Kromě státních podniků a organizačních složek státu (ministerstev) FKSP povinně tvoří všechny příspěvkové organizace, státní i ty zřizované územními samosprávnými celky. Příspěvková organizace může z FKSP poskytovat příspěvky nebo hradit jiná vyhláškou umožněná plnění zaměstnancům a ve vybraných případech také rodinným příslušníkům. Zde je nutno upozornit,  že se jedná o tzv. legislativní zkratky. Nejde jen o zaměstnance a rodinné příslušníky samotné, ale pod uvedená označení patří širší okruh osob. Současné znění vyhlášky definuje tyto pojmy následovně.

Zaměstnanci

Zaměstnanci v pracovním poměru, státní zaměstnanci podle zákona o státní službě, příslušníci ve služebním poměru, soudci a důchodci, kteří při prvém přiznání starobního nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně pracovali u organizační složky státu, státního podniku nebo příspěvkové organizace.
Na úrovni příspěvkové organizace se tedy zaměstnancem rozumí zaměstnanec v pracovním poměru (nikoliv zaměstnanec zaměstnaný na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce) a důchodce, který při prvém přiznání starobního nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně pracoval v příspěvkové organizaci.

Rodinní příslušníci

Manželé a manželky, partneři a partnerky dle zákona o registrovaném partnerství, druzi a družky, a dále nezaopatřené děti. Za rodinné příslušníky jsou nově považovány také děti svěřené do pěstounské nebo poručnické péče a děti svěřené soudem do osobní péče zaměstnance. 
Z uvedeného vyplývá, že rodinným příslušníkem není dospělé zaopatřené dítě zaměstnance. Naopak nezaopatřeným dítětem je, zjednodušeně řečeno, dítě nezletilé a dále dítě do 26. roku věku, které nevykonává výdělečnou činnost, protože je nemocné, anebo se připravuje na budoucí povolání. Podrobně a fundovaně definuje nezaopatřené dítě a přípravu na budoucí povolání Ing. Růžena Klímová v článku Příprava na budoucí povolání a její prokazování u zaměstnavatele (AD REM 2/2020, 6. 6. 2020). https://adata.azami.cz/124582/www/www.tsmkurzy.cz/casopis-ad-rem/2-2020.pdf

Chtěl bych upozornit na to, že stále platí podmínka, že je možné z FKSP přispívat pouzy na ty činnosti nebo plnění, která příspěvková organizace zcela uhradila. Platí to i tom případě, že příspěvek nepokryje celé náklady. Není tedy možné z FKSP zpětně proplácet plnění, která již zaměstnanci uhradili ze svých prostředků. 

Nová plnění a změny stávajících plnění

§ 4 - příspěvky na provoz zařízení, která slouží kulturnímu a sociálnímu rozvoji zaměstnanců

Kromě dosavadních možností je nyní možné čerpat fond také na příspěvky na provoz vlastní mateřské školy nebo vlastního zařízení poskytujícího služby péče o dítě v dětské skupině.

Příspěvky na provoz kulturních zařízení, rekreačních zařízení, sportovních a tělovýchovných zařízení, rehabilitačních zařízení včetně masáží a zařízení pro zájmovou činnost lze nyní poskytovat také rodinným příslušníkům.

Výčet "zdravotnických" benefitů určených zaměstnancům (nikoliv rodinným příslušníkům) je nyní následující: 

• vitaminové prostředky,
  
• dioptrické brýle, kontaktní čočky nebo speciální optické pomůcky, 
  
• dentální hygiena (např. odstranění zubního kamene) a jiná zubařská péče,
• očkování proti infekčním nemocem podle zvláštního předpisu upravujícího očkování.
  

Příspěvky z FKSP jsou v uvedených případech možné jen tehdy, pokud tato plnění nejsou ani částečně hrazena z veřejného zdravotního pojištění nebo z jiných zákonem stanovených zdrojů. Jestliže zmíněná plnění jsou poskytována zdravotnickým zařízením registrovaným v Národním registru poskytovatelů zdravotnických služeb, tak jsou navíc osvobozena od daně z příjmů. Příspěvky na dioptrické brýle, kontaktní čočky a speciální optické pomůcky (které jsou považovány za zdravotnické prostředky), jsou osvobozeny od daně také v případě,
že jsou předepsány lékařem, a to bez ohledu na skutečnost, zda jsou pořízeny ve zdravotnickém zařízení. 

Z fondu lze přispívat zaměstnancům na úhradu tištěných knih, včetně obrázkových knih pro děti, mimo knih, ve kterých reklama přesahuje 50 % plochy.

§ 4a - příspěvek na použití zařízení péče o děti

Z fondu lze zaměstnancům přispívat na náklady za použití cizího zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské školy podle školského zákona. V tomto případě neplatí podmínka, že příspěvková organizace musí činnost, na kterou přispívá z fondu, zcela uhradit.

§ 5a - příspěvek na dopravu do zaměstnání

Z fondu lze zaměstnanci přispívat na dopravu do a ze zaměstnání pravidelnou hromadnou dopravou osob. Vyhláška přitom odkazuje na zákon o dani z přidané hodnoty, podle kterého se pravidelnou hromadnou dopravou osob rozumí přeprava osob po stanovených trasách, kdy cestující nastupují a vystupují na předem určených zastávkách nebo místech podle předem stanovených jízdních řádů.

Není možné přispívat na dopravu osobním vozidlem, na spolujízdu ani na svozovou linku provozovanou příspěvkovou organizací. Jelikož samozřejmě také není možné ani zpětně proplácet jízdné uhrazené zaměstnancem, tak jsou reálné možnosti poskytnutí tohoto příspěvku mizivé.

§ 6  - zápůjčky na bytové účely

§ 9 - vzdělávání zaměstnanců

Z fondu už není možné přispívat na vzdělávací kurzy jako takové, ale jen na umělecké, jazykové a zájmové vzdělávání, které není odborným rozvojem zaměstnance podle zákoníku práce nebo prohlubováním vzdělání podle zákona o státní službě. Je možné přispívat i na vzdělávání rodinných příslušníků.

Úprava sociálních výpomocí a zápůjček se zásadně nemění, mění se ale stanovené finanční limity. Sociální výpomoc může v jednotlivém případě činit nejvýše nikoliv 15.000,- Kč, ale 30.000,- Kč, v případech postižení živelní pohromou, ekologickou nebo průmyslovou havárií na územích,  na kterých byl vyhlášen nouzový stav, nejvýše  nikoliv 30.000,- Kč, ale 50.000,- Kč 
Limit pro bezúročnou zápůjčku k překlenutí tíživé finanční situace se zvyšuje z 20.000,- Kč na 50.000,- Kč. V případech postižení živelní pohromou, ekologickou nebo průmyslovou havárií na územích, na kterých byl vyhlášen nouzový stav, se limit zvyšuje z 50.000,- Kč na 100.000,- Kč.
Sociální výpomoci a zápůjčky se už nemusí poskytovat výhradně v hotovosti, ale peněžní formou v souladu s rozpočtem fondu, to znamená také bezhotovostně.

Podle § 3 odst. 7 může být zůstatek nesplacených sociálních zápůjček a zápůjček poskytnutých zaměstnanci na bytové účely prominut za podmínek stanovených § 34 zákona č. 219/2000 Sb. Nejvýše však lze prominout částku 30.000,- Kč (dosud bylo možné prominout maximálně 15.000,- Kč).

§ 12 - penzijní připojištění a doplňkové penzijní spoření

Výše příspěvku je nyní bohužel omezena ve všech příspěvkových organizacích. Nejvýše je možné přispívat v hodnotě 100 % částky, kterou se zaměstnanec zavázal hradit ze svých zdrojů. Pro příspěvkové organizace zřizované územními samosprávnými celky platí toto omezení s účinností až od 1. 7. 2020. Příspěvkové organizace nyní musí prověřovat aktuální výši té části příspěvku, kterou zaměstnanci hradí ze svých zdrojů. Pokud se ale obě strany dohodnou na srážkách z platu, tak  nehrozí, že by příspěvková organizace neměla výši příspěvku z prostředků zaměstnance pod kontrolou.

§ 14 - dary

Zaměstnancům mohou být poskytovány dary při prvním přiznání starobního nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, tedy nikoliv při skutečném prvním odchodu do důchodu, jako tomu bylo dříve. Pro poskytutí daru už není podstatné, zda byl se zaměstnancem rozvázán pracovní poměr, důležité je pouhé přiznání zmíněného důchodu. Na uvedenou změnu nenavazuje žádné přechodné ustanovení vyhlášky, a to proto, že Ministerstvo financí ČR tvrdí, že nahrazením pojmu první odchod do důchodu pojmem první přiznání důchodu nedošlo k věcnému posunu. 
Pravidla pro poskytování ostatních darů se nemění.

Peněžní dary z FKSP se zdaní spolu s platem zaměstnance, naproti tomu věcné dary jsou od daně osvobozeny, a to až do úhrnné výše 2.000,- Kč ročně u každého zaměstnance.

§ 14a  -  smuteční kytice

Z fondu lze nyní hradit také pořízení smuteční kytice nebo smutečního věnce v případě úmrtí zaměstnance. S ohledem na obsah legislativní
zkratky zaměstnanec se to vztahuje také na úmrtí bývalého zaměstnance, který pracoval v příspěvkové organizaci při prvním přiznání starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně.

Pár poznámek na závěr

Jak vyplývá z výše uvedeného, možnosti použití FKSP se dále rozšířily. Přesto bych doporučoval přistupovat k uplatňování benefitů uvážlivě a střídmě. Vyhláška nabízí sice celou řadu možností, ale to neznamená, že je nutné využít všechny. Aby příspěvky z FKSP plnily svou funkci uspokojovat kulturní a sociální potřeby všech zaměstnanců (a případně také rodinných příslušníků), mělo by být jejich poskytování vhodně nastaveno. Nemělo by se stát, že budou určeny především vybrané skupině zaměstnanců, například zejména mladým mužům, anebo naopak hlavně starším ženám a kupříkladu ženy na mateřské dovolené budou z jejich poskytování zcela vyloučeny. Na příspěvky a plnění z FKSP sice není právní nárok, ale neměly by být poskytovány diskriminačně.

Definitivní úprava poskytování benefitů v příspěvkové organizaci se sjedná kolektivní smlouvou. V příspěvkové organizaci, kde nepůsobí
odbory, problematiku FKSP upraví ředitel vnitřním předpisem.