Kdy dochází k porušení rozpočtové kázně?

Pro správný výpočet penále za porušení rozpočtové kázně je klíčové stanovit datum porušení rozpočtové kázně. V případě postupu dle "malých" rozpočtových pravidel (rozpočtovou kázeň porušil např. příjemce dotace od obce či města) se domnívám, že toto datum by mělo vyplývat z podmínek stanovených pro použití dotace, protože zmíněná rozpočtová pravidla neřeší skutkovou podstatu porušení rozpočtové kázně. Pokud byla dotace použita v rozporu se stanovenými podmínkami (resp. na jiný než stanovený účel), tak v úvahu přicházejí následující data:

- okamžik reálného (nesprávného) použití poskytnutých peněz - zaplacení faktura apod.,

- den následující po dni, kdy měla být nesprávně použitá část dotace vrácena

- termín vyúčtování dotace.

V případě státních dotací bývá za den porušení rozpočtové kázně (nejde-li o neoprávněně zadržení poskytnutých prostředků) považován den, kdy byly poskytnuté prostředky nesprávně použity (první zmíněná možnost). Pro zajímavost cituji 

Metodický výklad k nakládání s prostředky poskytnutými ze státního rozpočtu a k úloze finančních úřadů v této oblasti, č.j.: 434/107 277/2001 :

Odvody za porušení rozpočtové kázně

V případě neoprávněného použití nebo zadržení prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu, ukládá zákon č. 218/2000 Sb. porušitelům podmínek povinnost odvést do státního rozpočtu neoprávněně použité nebo zadržené prostředky včetně penále.

V praxi to znamená, že momentem porušení některé z podmínek pro poskytnutí prostředků státního rozpočtu, porušení některé z podmínek pro použití prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu, či jejich nevrácení ve stanoveném termínu, se tyto prostředky stávají neoprávněně použitými či zadrženými prostředky a tímto momentem vzniká tomu, kdo porušil podmínky, nebo nevrátil poskytnuté prostředky ve stanoveném termínu, povinnost odvést tyto prostředky do státního rozpočtu formou odvodu za porušení rozpočtové kázně včetně penále.