Novela rozpočtových pravidel

Zákonem č. 465/2011 Sb. byl novelizován zejména zákon č. 218/2000 Sb. (tzv. velká rozpočtová pravidla), ale mimo jiné i zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů č. 250/2000 Sb. Zejména jde o to, že jsou poprvé rozděleny podmínky, které musí splnit příjemci dotací, na závažné a méně závažné (tak jako je tomu už delší dobu u státních dotací). V návaznosti na to je upravena v § 22 výše odvodu za porušení rozpočtové kázně. U porušení závažných podmínek je odvod v plné výši, u porušení méně závažných podmínek ve výši stanoveného procenta v příslušné smlouvě nebo rozhodnutí o poskytnutí dotace! Novela také (konečně!) upřesňuje a opravuje § 31 - investiční fond. Těm nejdůležitějším změnám, které novela přináší, se budu věnovat během připravovaných seminářů, zejména na semináři ke kontrole dotací.

Celý text novely (editovatelný):

https://www.sagit.cz/pages/sbirkatxt.asp?zdroj=sb11465&cd=76&typ=r

Sbírka zákonů:

https://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=6092

Novela zákona č. 250/2000 Sb. – pasáže týkající se porušení rozpočtové kázně a příspěvkových organizací

§ 22

Porušení rozpočtové kázně

(1) Porušením rozpočtové kázně je každé neoprávněné použití nebo zadržení peněžních prostředků poskytnutých z rozpočtu

a) územního samosprávného celku,

b) městské části hlavního města Prahy,

c) Regionální rady regionu soudržnosti, nebo

d) svazku obcí.

(2) Neoprávněným použitím peněžních prostředků podle odstavce 1 je jejich použití, kterým byla porušena povinnost stanovená zákonem, smlouvou nebo rozhodnutím o poskytnutí těchto prostředků, nebo porušeny podmínky, za kterých byly příslušné peněžní prostředky poskytnuty; dále se jím rozumí i to, nelze-li prokázat, jak byly tyto peněžní prostředky použity.

(2) Neoprávněným použitím peněžních prostředků podle odstavce 1 je jejich použití, kterým byla porušena povinnost stanovená právním předpisem, přímo použitelným předpisem Evropské unie, smlouvou nebo rozhodnutím o poskytnutí těchto prostředků. Za neoprávněné použití peněžních prostředků podle odstavce 1 se považuje také

a) porušení povinnosti stanovené právním předpisem, přímo použitelným předpisem Evropské unie, smlouvou nebo rozhodnutím o poskytnutí těchto prostředků, která souvisí s účelem, na který byly peněžní prostředky poskytnuty,

b) porušení povinnosti stanovené právním předpisem, přímo použitelným předpisem Evropské unie, smlouvou nebo rozhodnutím o poskytnutí těchto prostředků, která souvisí s účelem, na který byly peněžní prostředky poskytnuty, ke kterému došlo před připsáním peněžních prostředků na účet příjemce a které ke dni připsání trvá; den připsání peněžních prostředků na účet příjemce se považuje za den porušení rozpočtové kázně; penále za porušení rozpočtové kázně se počítá ode dne následujícího po dni, do kterého měl příjemce na základě platebního výměru odvod uhradit,

c) neprokáže-li příjemce peněžních prostředků, jak byly tyto prostředky použity.

(3) Zadržením peněžních prostředků podle odstavce 1 je porušení povinnosti vrácení poskytnutých prostředků ve stanoveném termínu.

(4) Fyzická osoba, právnická osoba nebo organizační složka státu, která porušila rozpočtovou kázeň, je povinna provést odvod za porušení rozpočtové kázně do rozpočtu, z něhož jí byly peněžní prostředky poskytnuty.

(5) Odvod za porušení rozpočtové kázně odpovídá částce neoprávněně použitých nebo zadržených prostředků.

(5) Při neoprávněném použití peněžních prostředků podle odstavce 2 věty první nebo podle odstavce 2 písm. c) anebo při zadržení peněžních prostředků podle odstavce 3 odpovídá odvod za porušení rozpočtové kázně výši neoprávněně použitých nebo zadržených prostředků. Při neoprávněném použití peněžních prostředků podle odstavce 2 písm. a) nebo b) odpovídá odvod za porušení rozpočtové kázně výši poskytnutých prostředků, ledaže podle smlouvy nebo rozhodnutí o poskytnutí těchto prostředků se za porušení méně závažné konkrétní povinnosti uloží odvod nižší. Pro stanovení nižšího odvodu uvede poskytovatel ve smlouvě nebo rozhodnutí procentní rozmezí vztahující se k poskytnutým peněžním prostředkům. Při stanovení výše odvodu orgán příslušný podle odstavce 7 nebo 9 přihlédne k závažnosti porušení a jeho vlivu na dodržení účelu dotace. Při porušení více povinností se procentní částky sčítají; odvod za porušení rozpočtové kázně lze uložit pouze do výše peněžních prostředků poskytnutých ke dni porušení rozpočtové kázně. Při podezření na porušení rozpočtové kázně může poskytovatel peněžních prostředků pozastavit jejich poskytnutí, a to až do výše předpokládaného odvodu. Pokud orgán příslušný podle odstavce 7 nebo 9 uloží odvod za porušení rozpočtové kázně, v rozhodnutí uvede, že z uloženého odvodu bude odvedena pouze částka ve výši rozdílu mezi uloženým odvodem a peněžními prostředky neposkytnutými z důvodu podezření na porušení rozpočtové kázně. Pokud orgán příslušný podle odstavce 7 nebo 9 odvod neuloží, poskytovatel peněžních prostředků poskytne pozastavené peněžní prostředky příjemci.

(6) Za prodlení s odvodem za porušení rozpočtové kázně je ten, kdo rozpočtovou kázeň porušil, povinen zaplatit penále ve výši 1 promile z částky odvodu za každý den prodlení, nejvýše však do výše tohoto odvodu. Penále se počítá ode dne následujícího po dni, kdy došlo k porušení rozpočtové kázně, do dne , kdy byly prostředky odvedeny nebo u návratných finančních výpomocí vráceny připsání peněžních prostředků na účet poskytovatele. Pokud poskytovatel rozhodl podle odstavce 5 věty sedmé, penále se počítá z částky, kterou je příjemce povinen odvést. Penále, které v jednotlivých případech nepřesáhne 1 000 Kč, se neuloží.

(7) O uložení odvodu a penále podle odstavců 4 až 6 za porušení rozpočtové kázně rozhoduje v samostatné působnosti

a) u obce obecní úřad,

b) u městské části hlavního města Prahy úřad městské části,

c) u hlavního města Prahy Magistrát hlavního města Prahy,

d) u kraje krajský úřad.

(8) Rozhodnutí podle odstavce 7 písm. a) přezkoumává v přenesené působnosti krajský úřad podle zvláštního zákona¹³⁾, rozhodnutí podle odstavce 7 písm. b) přezkoumává v přenesené působnosti Magistrát hlavního města Prahy podle zvláštního zákona¹⁴⁾. Rozhodnutí podle odstavce 7 písm. c) a d) přezkoumává z hlediska dodržování zákonnosti Ministerstvo financí. Správní orgán při přezkoumání rozhodnutí podle odstavce 7 může rozhodnutí pouze zrušit nebo zrušit a vrátit k novému projednání.

(9) O uložení odvodu a penále podle odstavců 4 až 6 za porušení rozpočtové kázně rozhoduje

a) u svazku obcí orgán určený k tomu stanovami, jinak orgán, který jedná jménem svazku obcí navenek,

b) u Regionální rady regionu soudržnosti úřad Regionální rady regionu soudržnosti.

(10) Odvolacím orgánem proti rozhodnutí podle odstavce 9 písm. a) je krajský úřad v přenesené působnosti, příslušný podle sídla svazku obcí. Odvolacím orgánem proti rozhodnutí podle odstavce 9 písm. b) je Ministerstvo financí.

(11) Odvod a penále podle odstavců 4 až 6 lze uložit do 10 let počítaných od 1. ledna roku následujícího po roce, v němž došlo k porušení rozpočtové kázně.

(12) Prominutí nebo částečné prominutí povinnosti odvodu a penále podle odstavců 4 až 6 může z důvodů hodných zvláštního zřetele povolit orgán, který o poskytnutí peněžních prostředků rozhodl, na základě písemné žádosti toho, kdo porušil rozpočtovou kázeň. Žádost o prominutí nebo částečné prominutí lze podat nejpozději do 1 roku ode dne nabytí právní moci platebního výměru, kterým byl odvod nebo penále, o jehož prominutí je žádáno, vyměřen. Lhůta 1 roku neběží ode dne

a) podání návrhu na obnovu řízení podle daňového řádu do dne pravomocného skončení obnoveného řízení nebo do dne pravomocného zamítnutí návrhu na obnovu řízení,

b) zahájení přezkumného řízení podle daňového řádu do dne pravomocného skončení tohoto řízení,

c) zahájení řízení podle soudního řádu správního o žalobě proti rozhodnutí správce daně do dne pravomocného skončení tohoto řízení nebo do dne pravomocného skončení řízení o kasační stížnosti.

(13) Při správě odvodů a penále podle odstavců 7 a 9 se postupuje podle zákona upravujícího správu daní. Porušitel rozpočtové kázně má při správě odvodů za porušení rozpočtové kázně postavení daňového subjektu.

(14) Územní samosprávný celek poskytuje na vyžádání informace získané při správě odvodů za porušení rozpočtové kázně orgánu oprávněnému ke kontrole těchto poskytnutých prostředků.

Citace z důvodové zprávy - komentář ke změně § 22 zákona č. 250/2000 Sb.: 

K bodu 8 (§ 22 odst. 5):

Nové znění odstavce 5 stanoví výši odvodu za porušení rozpočtové kázně. V případě neoprávněného použití peněžních prostředků [§ 22 odst. 2 první věta a písm. c)] odpovídá odvod výši neoprávněně použitých prostředků. Při porušení povinnosti související s poskytnutím peněžních prostředků [§ 22 odst. 2 písm. a) a b)] odpovídá odvod výši poskytnutých prostředků, pokud smlouva neumožňuje uložit odvod nižší. Ustanovení výslovně umožňuje orgánu, který ukládá odvod za porušení rozpočtové kázně, uložit za porušení méně závažné povinnosti uvedené v § 22 odst. 2 písm. a) nebo b) odvod nižší, než kolik činí výše poskytnutých peněžních prostředků ke dni porušení rozpočtové kázně (např. při nedodržení lhůty pro předložení zprávy). Ve smlouvě o poskytnutí dotace však musí být stanoveno procentní rozmezí, v jehož rámci uloží orgán stanovený v § 22 odst. 7 nebo 9 odvod za porušení rozpočtové kázně (výše odvodu se počítá procentem z poskytnuté částky). Současně se upřesňuje, že součet odvodů uložených za porušení jednotlivých méně závažných konkrétních povinností stanovených týmž právním aktem nesmí překročit výši poskytnutých prostředků.

Další doplnění textu reaguje na požadavek poskytovatelů peněžních prostředků, kteří je poskytují nikoliv jednorázově, nýbrž v několika platbách. Před poskytnutím každé další části peněžních prostředků provádí jejich poskytovatel kontrolu uskutečněných výdajů. Poskytovateli peněžních prostředků se výslovně umožňuje při  podezření na porušení rozpočtové kázně snížit další část poskytovaných peněžních prostředků o částku předpokládaného odvodu za porušení rozpočtové kázně. Teprve následně může být rozhodnuto o uložení odvodu a výše prostředků neposkytnutých z důvodu podezření na porušení rozpočtové kázně se zohlední při stanovení výše odvodu v rozhodnutí (např. ve výroku rozhodnutí se uvede, že odvod za porušení rozpočtové kázně se ukládá ve výši 100 tis. Kč s tím, že příjemce peněžních prostředků je povinen vrátit pouze 60 tis. Kč; v odůvodnění se pak uvede, že částka odpovídající rozdílu, tj. 40 tis. Kč, nebyla ze strany poskytovatele dotace vyplacena z důvodu podezření na porušení rozpočtové kázně, a proto nevznikla povinnost jejího vrácení).

Úprava možnosti stanovit nižší odvod nebo možnost požadovat odvedení pouze částky ve výši rozdílu mezi peněžními prostředky neoprávněně použitými a peněžními prostředky neposkytnutými z důvodu podezření na porušení rozpočtové kázně reaguje na potřeby praxe.