Stravenkový paušál a změna definice investičního majetku pro daňové účely byly schváleny v rámci "daňového balíčku"

Senát Parlamentu ČR projednal návrh zákona, kterým se mění některé zákony
v oblasti daní a některé další zákony, do kterého je zakomponována také novela rozpočtových pravidel - malých i velkých. Tento daňový balíček přinese významné navýšení již tak velkého deficitu státního rozpočtu. Patrně kvůli závažnosti daňových změn nevyvolala  taková "drobnost", jako je peněžitý příspěvek na stravování, žádné pozdvižení a nebyla zpochybněna. Celý daňový balíček byl s pozměňovacími návrhy vrácen Poslanecké sněmovně, která ho znovu projednala. Zákon sice prezident nepodepsal, ale vyšel ve Sbírce zákonů 31. 12. 2020 pod číslem 609/2020 Sb.

S účinností od 1. 1. 2021 je v zákoně č. 250/2000 Sb., který se vztahuje na příspěvkové organizace územních samosprávných celků, nové znění § 33b:

"§ 33b

Stravování a stravovací služby

1) Zabezpečuje-li příspěvková organizace stravování, zabezpečuje je ve vlastním stravovacím zařízení nebo prostřednictvím organizační složky státu, právnické osoby nebo fyzické osoby pro

a) zaměstnance v pracovním poměru,

b) žáky a studenty po dobu jejich činnosti v příspěvkové organizaci, pokud není jejich stravování zajištěno podle zvláštního právního předpisu.

2) Příspěvková organizace může v souladu s kolektivní smlouvou nebo vnitřním předpisem zabezpečovat stravování ve vlastním stravovacím zařízení též

a) bývalým zaměstnancům, kteří u ní pracovali do odchodu do starobního důchodu, nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně,

b) zaměstnancům činným u příspěvkové organizace na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.

3) Příspěvková organizace může poskytnout stravování ve vlastním stravovacím zařízení též fyzickým osobám, k jejichž stravování se zavázala smlouvou o stravování s organizační složkou státu, právnickou osobou nebo fyzickou osobou, zaměstnancům jiných zaměstnavatelů, kteří jsou u ní na pracovní cestě nebo pro ni jinak činní.

4) Odstavec 1 se nepoužije, poskytuje-li příspěvková organizace ze svého rozpočtu na vrub nákladů své hlavní činnosti zaměstnancům v pracovním poměru peněžitý příspěvek na stravování. Peněžitý příspěvek na stravování za den náleží zaměstnanci v pracovním poměru, odpracoval-li alespoň 3 hodiny v  tomto dni v místě výkonu práce sjednaném v pracovní smlouvě. Peněžitý příspěvek na stravování za den se poskytuje do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin. Peněžitý příspěvek na stravování může být částečně hrazen příspěvkem z fondu kulturních a sociálních potřeb.

5) Příspěvková organizace může zabezpečovat stravování odlišně u místně odděleného pracoviště.

6) Náklady na stravování a jejich úhradu stanoví Ministerstvo financí vyhláškou.".

S účinností od 1. 1. 2021 je v zákoně č. 218/2000 Sb., který se vztahuje na státní příspěvkové organizace, následující znění § 69:

§ 69 Stravování a stravovací služby

(1) Zabezpečuje-li organizační složka státu nebo příspěvková organizace stravování, zabezpečuje je ve vlastním stravovacím zařízení nebo prostřednictvím jiné organizační složky státu, právnické osoby nebo fyzické osoby pro

a) zaměstnance v pracovním poměru,

b) státní zaměstnance podle zákona o státní službě,

c) příslušníky bezpečnostních sborů ve služebním poměru,

d) vojáky z povolání,

e) soudce,

f) žáky a studenty po dobu jejich činnosti v organizační složce státu nebo příspěvkové organizaci, pokud není jejich stravování zajištěno podle zvláštního právního předpisu.

(2) Organizační složka státu nebo příspěvková organizace může v souladu s kolektivní smlouvou, kolektivní dohodou nebo vnitřním předpisem zabezpečovat stravování ve vlastním stravovacím zařízení též

a) bývalým zaměstnancům, kteří u ní pracovali do odchodu do starobního důchodu, nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně,

b) zaměstnancům činným u organizační složky státu nebo příspěvkové organizace na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.

(3) Organizační složka státu nebo příspěvková organizace může poskytnout stravování ve vlastním stravovacím zařízení též

a) fyzickým osobám, k jejichž stravování se zavázala smlouvou o stravování s jinou organizační složkou státu, právnickou osobou nebo fyzickou osobou,

b) zaměstnancům jiných zaměstnavatelů, kteří jsou u ní na pracovní cestě nebo pro ni jinak činní.

(4) Odstavec 1 se nepoužije, poskytuje-li organizační složka státu ze svého rozpočtu nebo příspěvková organizace na vrub nákladů své hlavní činnosti zaměstnanci v pracovním poměru, státnímu zaměstnanci podle zákona o státní službě, příslušníkovi bezpečnostního sboru ve služebním poměru, vojákovi z povolání nebo soudci v pracovním vztahu peněžitý příspěvek na stravování. Peněžitý příspěvek na stravování za den náleží zaměstnanci v pracovním poměru, státnímu zaměstnanci podle zákona o státní službě, příslušníkovi bezpečnostního sboru ve služebním poměru, vojákovi z povolání nebo soudci, odpracoval-li alespoň 3 hodiny v tomto dni v místě výkonu práce sjednaném v pracovní smlouvě, v místě služebního působiště nebo v místě výkonu funkce soudce. Peněžitý příspěvek na stravování za den se poskytuje do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin. Peněžitý příspěvek na stravování může být částečně hrazen příspěvkem z fondu kulturních a sociálních potřeb. Při výplatě peněžitého příspěvku na stravování nebo jeho části z rozpočtu organizační složky státu se postupuje podle § 46 obdobně.

(5) Organizační složka státu nebo příspěvková organizace může zabezpečovat stravování odlišně u místně odděleného pracoviště.

(6) Náklady na stravování a jejich úhradu stanoví ministerstvo vyhláškou.

Dovětek:

Možnost hradit až 45 % peněžitého příspěvku na stravování z FKSP je zakomponována do současného znění vyhlášky o FKSP, která byla s účinností od 1. 1. 2021 změněna vyhláškou č. 612/2020 Sb.

Poznámka:

Horní hranice stravného při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin činí od 1. 1. 2021 108,- Kč

V rámci daňového balíčku došlo také ke změně v oblasti odpisů a vymezení investičního majetku, mimo jiné se jedná o následující:

V § 26 odst. 2 písm. a) a e) a odst. 3 písm. c) se částka "40 000 Kč" nahrazuje částkou
"80 000 Kč".

Znamená to, že z daňového pohledu se za investiční majetek považují samostatné hmotné movité věci, popřípadě soubory hmotných movitých věcí se samostatným technicko-ekonomickým určením, jejichž vstupní cena je vyšší než 80 000 Kč a mají provozně-technické funkce delší než jeden rok.

Důrazně upozorňuji, že se jedná jen a pouze o změnu daňového pohledu, definice samostatných hmotných movitých věcí a jejich souborů zůstala ve vyhlášce 410/2009 Sb. nezměněna!!! Nadále tedy platí, že hmotné movité věci s pořizovací cenou vyšší než 40.000,- Kč pořizují příspěvkové organizace z fondu investic, resp. z fondu reprodukce majetku v případě státních příspěvkových organizací.