Vztahuje se zákon o finanční kontrole i na neziskové organizace?

Zdroj: www.neziskovky.cz

Nestátní neziskové organizace (dále jen NNO) v současnosti v mnohem větší míře provozují svoji činnost s pomocí zaměstnanců v pracovněprávním vztahu. Role členů statutárních orgánů se v takovém případě přesouvá z roviny řízení denního chodu organizace do oblasti fundraisingu, koncepčního směřování a plánování činností a vytváření image právnické osoby, kterou navenek zastupují a jejímž jménem jednají.

Připravila: Blažena Petrlíková pro časopis GRANTIS 12/2004, © ICN, o.p.s.

Lze konstatovat, že orgány i pracovníci NNO se stále více profesionalizují, získávají odborné znalosti v oblasti se zaměřením na řízení neziskového sektoru. O této skutečnosti svědčí i fakt, že na Univerzitě Karlově již několik let působí Fakulta humanitních studií, kde lze získat titul bakalář (Bc.), magister (Mgr.) nebo doktor antropologie (PhD). Někteří absolventi uvedeného studia již aktivně působí v managementu NNO a jako oborníci usilují o profesionální řízení organizace.

Vnitřní kontrolní systém v NNO

Častou otázkou, s níž se ze strany managementu NNO setkávám, je dotaz, zda pro oblast finančního řízení NNO platí  ustanovení zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 123/2003 Sb., zákona č. 421/2004 Sb., zákona č. 426/2003 Sb. a zákona č. 482/2004 Sb. (dále jen zákon), a to zejména § 3 až 6 tohoto zákona a v souvislosti s tímto zákonem prováděcí právní předpis tj. vyhláška č. 416/2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 123/2003 Sb.

Podle ustanovení § 1 zákon vymezuje uspořádání a rozsah finanční kontroly vykonávané mezi orgány veřejné správy, mezi orgány veřejné správy a žadateli nebo příjemci veřejné finanční podpory a uvnitř orgánů veřejné správy. Stanoví předmět, hlavní cíle a zásady finanční kontroly vykonávané podle tohoto zákona a podle zvláštních právních předpisů (např. zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů), pokud tak tyto předpisy stanoví. Us tanovení § 2 písm. a) srozumitelně vymezuje, co se rozumí „orgánem veřejné správy“. Orgánem veřejné správy není NNO. Proto se na proces vnitřního kontrolního systému v NNO ustanovení § 3 odst. 1 písm. c) zákona nevztahuje.

Tato skutečnost ovšem neznamená, že by neměly NNO kontrolovat prostřednictvím vlastních kontrolních orgánů svoji činnost a zejména hospodaření s majetkem, jehož součástí jsou samozřejmě mj. také finanční prostředky. U některých NNO povinnost ustanovit vnitřní kontrolní orgán nebo možnost ustanovení takového orgánu vyplývá přímo ze zvláštního právního předpisu, podle něhož vzniká jejich právní subjektivita a jímž se řídí vlastní činnost /např. § 6 odst. 2 písm. d) zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, nebo § 3 odst. 2 písm. f) zákona č. 227/1997 Sb., 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů (zákon o nadacích a nadačních fondech), § 6 odst. 2 písm. b) zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, apod./.

Pro proces vnitřní kontroly by si měly NNO vypracovat vlastní vnitřní předpis, který bude navazovat na ustanovení příslušného právního předpisu, podle kterého byly založeny nebo zřízeny, a na ustanovení statutu, stanov, nebo jiné zřizovací listiny. Předpis by měl být uzpůsoben tak, aby vyhovoval předmětu činnosti a potřebám finančního řízení managemetu konkrétní NNO. Cílem vnitřního kontrolního systému by měla být především ochrana majetku organizace a ochrana práv členů (pokud je NNO založena na členském principu). Součástí řídící kontroly by měl být také dohled nad hospodařením s veřejnými prostředky, které podléhá zvláštním pravidlům stanoveným v příslušných právních předpisech týkajících se poskytování dotací. Takový dohled je bezpodmínečně nutný zejména proto, že porušení stanovených pravidel může mít za následek odnětí původně přidělené dotace (NNO je povinna odvést neoprávněně použité prostředky zpět do rozpočtu poskytovatele dotace) a vyměření příslušného penále souvisejícího se zadržením nebo neoprávněným použitím veřejných prostředků. Je možné, aby při tvorbě vnitřního předpisu upravujícího proces řídící kontroly NNO použila jako určitou metodickou pomůcku (nebo chcete-li nezávazný vzor) ustanovení § 25 až 31 zákona, o vnitřním kontrolním systému orgánů veřejné správy.

Veřejnosprávní kontrola v NNO, které jsou příjemci veřejné finanční podpory

Ze znění zákona lze dovodit, že veřejnosprávní kontrolu mohou vykonávat příslušné orgány, jejichž předmětem činnosti je výkon veřejnosprávní kontroly u těch NNO, které jsou příjemci veřejné finanční podpory (například dotací poskytovaných podle zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů /rozpočtová pravidla/, ve znění pozdějších předpisů, ze státního rozpočtu nebo dotací poskytovaných podle § 12 odst. 2 písm. c/ zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů).

Pokud se chce NNO přesvědčit, zda kontrolní orgány postupují správně, zda jsou jejich požadavky během kontroly oprávněné a zároveň zjistit, jaké má kontrolovaná NNO povinnosti ve vztahu ke kontrolním orgánům před, v průběhu a po skončení kontroly, lze jen doporučit podrobné seznámení se jak s obsahem zákona č. č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), tak s obsahem prováděcího právního předpisu k tomuto zákonu, tj. vyhláškou č. 416/2004 Sb.